Neděle Zmrtvýchvstání Páně, Rychaltice 12.4.2020

V dnešní době, kdy prožíváme nouzový stav nebo dokonce jsme v karanténě velmi důležitá jsou média: internet, televize a rozhlas. Ne snad proto, že takto přenášíme bohoslužby, kázání nebo jiné pobožnosti. I to má svůj smysl ale hlavně proto, že vidíme, co se děje mimo náš domov, naši obec, farnost nebo dokonce stát.

A v této době hlavně vidíme dobro:

  • lidé ve velkém šijí roušky a rozdávají je potřebným;
  • jiní jsou schopní se postarat o potřebné, nakoupit jim;
  • další vaří jídlo pro zdravotníky, hasiče a další složky;
  • hoteliéři jsou ochotni ubytovávat bezdomovce;
  • právní kanceláře poskytují zdarma své služby;
  • v našich, českých podmínkách najednou kněží otevírají obvykle zavřené kostely pro individuální modlitbu.

Nedokážu ani vyjmenovat všechno dobro, které probudila v lidech epidemie. Vlna solidarity doslova zaplavila celý svět.

A to je přesně Zmrtvýchvstání! Kdy neuzavíráme se do svých hrobů, nemyslíme jen na sebe, ale dokážeme vidět v druhém člověku bratra a sestru, který potřebuje pomoci.

Díky internetu jsem se dozvěděl o konkrétním dobru z polského prostředí:

V jednom domově s pečovatelskou službou trvale je umístěno 65 mentálně postižených osob. Aktuálně 25 je nakažených nemoci COVID-19. Nakažení jsou také 4 zaměstnanci domova. Povedlo se oddělit nakažené, ale vznikl problém, jak poskytovat jim služby. Málo kdo chce pracovat s mentálně postiženými, a ještě z důvodu koronaviru nechat se vpodstatě zavřít na oddělení na dlouhé týdny.

S pomoci přišly sestry Dominikánky z Krakova a Bělé Nižné. Celkem 7 řeholnic se rozhodlo uzavřít na oddělení a poskytovat pomoc postiženým. Pak přispěchali na pomoc další dominikánští studenti teologie.

Moji milí, toto je Zmrtvýchvstání!

Tak se naplňují slova zapsaná v knize proroka Ezechiela:

"Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi..."

Pokud naše modlitba - ta v kostele, nebo teď v domácím prostředí - otevírá naše srdce na potřeby druhého člověka, znamená to, že jsme zmrtvýchvstalí, že Bůh vdechl nám svého ducha a skutečně otevřel naše hroby.

Pokud neotevírá - znamená to, že čas, který jme byli zvyklí nazývat "modlitbou" byl spíše setkáním se sebou než s Bohem.

V době roušek nevidíme tvář druhého člověka. Přejí nám všem, aby naše modlitba byla skutečným setkáním s Bohem. A abychom v naších tvářích odráželi velebnost Páně až odložíme roušky spojené s epidemií. Ten "duch Páně" musí být vidět!